Proslov Iniciativy Ne Rasismu na Pochodu za stromkaře

Vážené dámy, vážení pánové,

sešli jsme se tu dnes, abychom upozornili na nekalé praktiky zaměstnávání dělníků převážně z Vietnamu, ze Slovenska a Rumunska v českých lesích. Je to případ o to strašnější, že na této praxi nese svou vinu i státní podnik, který by měl být naopak garantem důstojných pracovních podmínek a dodržování zákona. Namísto toho jsme svědky toho, že Lesy ČR dávají od celé kauzy ruce pryč a zříkají se jakékoliv odpovědnosti. Nepřímo tak dávají najevo, že je stávající situace ani trochu netrápí. Přitom to jsou právě Lesy ČR, které pro podobné obchody vytvářejí živnou půdu. Jejich hlavním kritériem při zadávání veřejných zakázek je totiž cena. Zakázky rozdělují ve velkých balíčcích a často na mnoho let dopředu. Diskvalifikují tím menší firmy, které nemají možnosti obstarávat takto velké zakázky. Takovýto systém zadávání veřejných zakázek vede k podfinancovaní celého sektoru a to se logicky promítá i do platů zaměstnanců společností, jež uspějí ve výběrovém řízení, respektive zaměstnanců jejích subdodavatelů.

My jako Iniciativa Ne Rasismu se podílíme na pořádání dnešní akce z toho důvodu, že nám nejsou lhostejné životní a pracovní podmínky migrantů v České republice. Chceme se také ostře ohradit proti praktikám, jaké vládnou českým lesům za tichého nezájmu státních úřadů.

Je důležité mít na paměti, že celá kauza není něčím výjimečným, ale jen poukazuje na obecný stav věcí, kdy dělníci z tzv. Třetích zemí jsou de facto lidé druhé kategorie. Jsou si sice formálně rovni před zákonem, ale skutečnost nám říká pravý opak. Dělník, který přijede do České republiky, se musí podrobit zavedené síti pochybných zprostředkovatelských agentur, bez nichž často nedostane ani vízum, ani pracovní povolení. Ty samé agentury potom zprostředkovávají dělníkům práci. Agentury na jednu stranu dělníky domněle chrání, ve skutečnosti je však znevolňují. Celý systém ale není jen výnosným byznysem těchto zprostředkovatelských společností, je výhodný i pro české firmy, které z něho mají nemalé zisky.

Případ stromkařů je však v tomto ohledu poněkud atypický. Zprostředkovatelé byli totiž v tomto případě osoby přímo z řad Vietnamské komunity, které v dobré víře pomoci svým krajanům celý obchod legitimizovali. Stali se totiž obětí lživé kampaně, kterou proti nim rozeběhla firma Afumicata. Ta se prezentovala jako charita a slibovala, že v době ekonomické krize nabídne dělníkům práci a za tuto práci jim poskytne adekvátní ohodnocení, jež se mělo pohybovat v rozmezí od 9000 do 15000 korun měsičně. Namísto toho, ale sepisovala s dělníky místo plnohodnotných pracovních smluv smlouvy o rekvalifikaci. Dělníci potom pracovali, aniž by dostávali mzdu. Nutná potřeba výdělku je ale v lesích nadále držela. Trvalo vždy řádově týdny až měsíce, než se dělníci odhodlali od firmy odejít a tím se de facto rozloučit se svými mzdami.

Je potom tedy otázkou, kdo jsou přísloveční příživníci, jestli jsou to cizinci, kteří prý berou českému člověku práci anebo jestli jsou to české firmy a český stát, kteří se přiživují na špatných pracovních podmínkách migrantů ze třetích zemí.

Děkuji za pozornost!