Report: Pochod za stromkaře

Shrnutí Pochodu za stromkaře, organizovaného Iniciativou za práva pracovních migrantů a migrantek (IZPM) a Iniciativou Ne rasismu! (INR), který se uskutečnil 27. 3. 2011 v Praze.

V neděli ve tři hodiny odpoledne se před Ministerstvem zemědělství na Těšnově sešlo několik desítek lidí, aby vyjádřili svůj názor na kauzu vykořisťovaných dělníku v lesích ČR.

Mezi zúčastněnými byli členové jmenovaných iniciativ, dále jejich sympatizanti, také dělníci, kteří byli v lesích zneužíváni k práci, novináři, policisté, antikonfliktní tým - nově v modrém, a v neposlední řadě občané, kterým není tato kauza lhostejná.

Po projevech Pavla Čižinského a Eleny Tulupové z IZPM, Jaromíra Kyzoura z Hnutí Duha a vietnamského dělníka, který praktiky „zaměstnavatelů“ zakusil, byl přečten dopis od předsedy Odborového svazu Dřevo lesy voda Pavla Kunce, kritizující situaci v českých lesích. V zápětí jeden z účastníků demonstrace symbolicky zasadil stromek a dav se vydal na pochod.

Šlo se po nábřeží ke Štefánkovu mostu a dále do letenských sadů. Cestou dav skandoval hesla jako: „Výhružky, hlad a dřina a ještě je to jejich vina“ a „Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.“ Chvílemi se zpívala stará známá lidová píseň „Já do lesa nepojedu“, jejíž slova byla pozměněna na - kdyby na mě Fuksa přišel, on by mně vzal vejplatu - a celé to svými údery doplňovali zdatní bubeníci.

U vstupu do letenských sadů byl Markem Čaňkem z IZPM přečten dopis od dělníka ze Slovenska, který taktéž v lesích pracoval, a nebylo mu řádně zaplaceno. Dále se pokračovalo na Ministerstvo vnitra České republiky, což okomentoval Pavel Čižinský, který připomínal, že stromy v aleji také někdo sázel a skepticky zauvažoval, zda bude jednou možné potkat stromkaře i na Letné. Šel ještě dále ve svých pesimistických představách a prohlásil, že možná jednou my všichni dopadneme jako stromkaři…

U Ministerstva vnitra Marek Čaněk přečetl zamyšlení nad celou situací a vtipně podotkl, že bude fajn, když si každý z návštěvníků českých lesů vezme do lesa dvakrát větší svačinu pro případ, že potká lesní dělníky. Na závěr se k situaci vyjádřila také naše iniciativa prostřednictvím jednoho z našich členů, který připomněl fakt, že vinu na celé kauze nese v neposlední řadě stát. Následovalo další vysazení stromku, poděkování za účast, vyzvání ke spolupráci a zapojení se do iniciativ a akce byla ukončena.

Celý Pochod za stromkaře proběhl v pokojném duchu, i když rozhořčení účastníků bylo z jejich hlasů znát.